Jaromír Soukup si chtěl užít dobrý zápas, jeho soupeř mu to však nedovolil a vždy, když mu „teklo do bot“, tak se snížil k podvádění.
V padesáti čtyřech letech se rozhodl pro jeden poslední souboj v ringu, ovšem představy z jeho průběhu se vůbec nenaplnily. Ne, že by si stěžoval na výsledek, koneckonců vyhrál, ale rozhodně mu vadil průběh.
Aleš Bejr je rozený psychopat, a tak bylo od počátku jasné, že mu nějaká pravidla nic říkat nebudou. Samotný box tvořil možná tak polovinu jeho bojového arzenálu, který si na Soukupa během sobotní noci přichystal. Velký prim hrály také hlavičky, za něž byl později diskvalifikován.
„Co Aleš předváděl, to bylo špatné a nečisté,“ postěžoval si Soukup krátce po zápase. „Chytal mi každou přední ruku. Jakmile jsem ho jen trochu otřásl, tak se začal rvát. Nedokážu říct, proč to dělal. Nevím,“ poukazoval na Bejrův neprofesionální a nečestný přístup, za nějž si vysloužil diskvalifikaci.
Turnaj jako takový si ovšem užil. „Ještě nikdy jsem před deseti tisíci lidmi nestál. Byla to obrovská energie. Děkuji všem lidem za tu podporu a za to, že mi umožnili něco takového prožít,“ vzkázal srdečně.
Soukup si atmosféru tedy užil, nicméně jeho pohled k zápasu všichni nesdílí. Takový Aleš Bejr už z šatny hlásil, že jeho soupeř mlátil jako ženská.
„Ty jeho rány, já nevím, co to bylo, ale já je vůbec necítil. To byly údery jak od komára. Jak mě mlátil, tak mě vlastně štípal,“ vysmíval se Bejr svému soupeři, kterému však už nehodlá věnovat zvýšenou pozornost. Byla to jen menší zastávka na jeho cestě za mnohem větší kořistí.
„Soukup je jen překážka na mé cestě k Lesíčkovi. Nikdo jiný mě nezajímá. Když jsem ho viděl stát u klece, tak se mi normálně zatmělo před očima. Teď chci jenom jeho. Doufám, že to přijme,“ dodal Bejr, který si nárokuje otevřená pravidla, malou klec a žádné rukavice.