Robert Whittaker promluvil o svém zranění, které ho vyřadilo z bitvy s Marvinem Vettorim. Málem se hecnul a vstoupil do boje i s handicapem, jenže…
Pokud zápasíte na té nejvrcholnější úrovni, jsou pro vás výsledky důležitější jak nějaká zápasová pravidelnost. Každý soupeř je náročnější a každá výhra cennější, prohry vás naopak staví do pozice, kdy toho pak musíte napravit více, abyste si svou pozici vybojovali zpátky.
Robert Whittaker si hrál s myšlenkou, že by vstoupil do květnového souboje
s Vettorim se zraněním, které by mohlo limitovat jeho výkon. A pokud by následně prohrál, nikdo by nebral ohledy na to, že jeho výkon nemohl být stoprocentní.
„Tuhle v noci jsem nemohl spát. Neustále jsem se převaloval a pořád přemýšlel nad tím, jak se mám rozhodnout. Upřímně, ta nerozvážnost mě zabíjela, ale bohužel žijeme v době, kdy se v profesionálním sportu váš neúspěch neodpouští,“ rozhovořil se Whittaker.
„Co mě trápilo nejvíc, je to, že kdybych vstoupil do zápasu v poloviční kondici a náhodou ho prohrál, tak by mi tu prohru nikdo neodpustil. Nikdo by ani nezmínil, že jsem zraněný. Žádné omluvy se nepřijímají,“ uvedl bývalý šampion střední váhy v
Submission Radiu.
Je to krutá pravda, ale takhle to dnes funguje. Někteří bojovníci své zdravotní problémy už ani nezmiňují, protože se traduje, že projít si přípravným kempem bez zranění, je prakticky výjimečnost.