Král je mrtev a jedna éra pérové váhy je u konce. Alex Volkanovski byl aktuálně nejdéle sloužícím šampionem, ale dny jeho panování jsou minulostí. Postaral se o to rozjetý španělský vyzývatel, který do puntíku splnil, co sliboval.
Topuria již při svém nástupu, na píseň z filmu Desperado, sršel energií. Volkanovski jej sice v prvních minutách souboje dokázal přibrzdit pohybem a solidními kopy, ale Španěl vyrážel do nebezpečných protiútoků. Navíc přidal několik tvrdých calfkicků, které jeho soupeři vůbec nechutnaly.
Druhé kolo se sice odvíjelo v podobném duchu, ale Alex již tolik nekopal a Ilia se při svých výpadech dostával stále blíž. Rozhodující moment přišel v čase 3:32, kdy Topuria rozjel delší kombinaci a trefil svůj pověstný pravý hák. Volkanovski padl jako podťatý a v bezvědomí inkasoval další dvě pojišťovací kladívka. Mimo byl naštěstí jen chvilku, a když se probral, tak si oba borci sportovně vyjádřili respekt.
„Jsem opravdu šťastný. Lidi o tobě můžou pochybovat, ale nakonec je to jen na tobě, co dokážeš. Když do toho dáš všechno, tak zvládneš cokoliv! Musíš jen makat a věřit. Koukněte se na mě. Neskutečně jsem na tenhle zápas makal a věřil, že jednou budu šampionem UFC. A ještě poslední věc. Dano, přišla ta chvíle, kdy máš uspořádat turnaj UFC ve Španělsku. Conore, jestli máš koule, tak si to s tebou rád rozdám,“ nabídl svoji motivační řeč čerstvý šampion.
Kromě korunovace nového vládce pérové divize jsme se také dočkali jednoho dojemného loučení s kariérou. Henry Cejudo byl vždy zvyklý bojovat o ty nejvyšší příčky, a tak je celkem pochopitelné, že ho nic menšího neuspokojí. Jeho prohra s Merabem Dvalishvilim tak znamená jediné. Bývalý dvojnásobný šampion se znovu loučí a tentokrát asi definitivně. Naopak jeho soupeř se tímto vítězstvím vyšvihl na špičku bantanové váhy a může se těšit na titulovou šanci. Dvalishvili navíc v tomto zápase dokázal, že není jen mašina na takedowny, ale umí své soupeře potrápit i v postoji.
Zdroj: UFC