Pětadvacet minut, pět kol a od poloviny zápasu jen jedna použitelná ruka. Lucie Pudilová prozradila, co jí rentgen ukázal den po titulové bitvě na Štvanici, a proč se navzdory porážce cítí pyšná.
- Pudilová prohrála 1. srpna na Štvanici titulový zápas bantamové váhy s Lucií Szabovou.
- Ve druhém kole si zlomila palec, vyšetření později ukázalo zlomeninu na šest kusů.
- Operaci absolvovala hned v pondělí ráno u doktora Kebrleho.
- O odvetu si podle vlastních slov říkat nechce, nárok na ni přiznává soupeřce.
- Szabové předpověděla cestu do UFC, ten přestup byl oficiálně potvrzen 14. srpna.
Pětadvacet minut, které nikdo nechtěl vidět skončit
Sobotní noc na pražském ostrově patřila největšímu ženskému zápasu v historii domácí organizace. Neporažená slovenská šampionka Lucia Szabová si hned v úvodu vyměřila výšku soupeřky a poslala do obličeje tvrdý kop. Zkušená česká vyzyvatelka Lucie Pudilová se nenechala rozhodit, natlačila Slovenku na pletivo a postarala se o první takedown večera. Její silná stránka byla zřejmá od začátku: zkracovat vzdálenost, dostat soupeřku na zem, pracovat.
Ve stejném tempu se nesl celý duel. Obě předvedly vůli a odolnost, jaká se v české kleci vidí zřídka, a po čtvrtém kole už bylo jasné, že vyzyvatelka potřebuje k zisku pásu ukončení před limitem. To nepřišlo a po pěti kolech obhájila titul Szabová.
Co v tu chvíli nikdo v hledišti nevěděl, ukázalo až vyšetření následující den.
Rentgen, který vysvětlil všechno
„Nedělní rentgen a následné CT ukázaly, že jsem měla palec zlomený na šest kusů. Naštěstí se mi podařilo objednat na operaci k doktoru Kebrlemu hned v pondělí ráno. Operace už je úspěšně za mnou a všechno proběhlo hladce,“ popsala Pudilová v rozhovoru, jehož přepis přinesl náš zdroj.
Ke zlomenině přišla uprostřed bitvy. „Během druhého kola jsem si zlomila palec a od té chvíle jsem prakticky nemohla používat ruku k úderům. Ještě v dalším kole jsem ji párkrát zkusila použít, abych zjistila, jestli to nějak půjde, ale byla to neuvěřitelná bolest. Každý pohyb, každý úchop, každý pokus o úder bolel tak, že mi to postupně bralo možnost soustředit se jen na soupeřku a na zápas,“ svěřila se.
Odejít ji nenapadlo. „Přesto jsem pokračovala. Nechtěla jsem se litovat, nechtěla jsem to vzdát. Prostě jsem bojovala dál, protože jsem věděla, že jsem tam nepřišla hledat důvod, proč skončit. Přišla jsem vyhrát,“ uvedla a dodala: „Možná jsem byla zraněná, ale pořád jsem byla dost dobrá na to, abych tam zůstala a bojovala.“ Následoval příslib. „Ano, tohle mě v zápase fyzicky omezilo. Ale já se vrátím a napravím to.“
Reakce rohu mluví za sebe. „Po zápase mi trenéři říkali, že jsem to nebyla já. Když viděli, jak jsem měla zaraženou kost a rozdrcenou na šest kousků, řekli, že by to každý vzdal. Že jsem neskutečný bojovník. Asi to musím brát tak, že to tak mělo být,“ poznamenala.
Prohra, ze které si odnáší víc než z leckteré výhry
Na výsledek se dívá bez sebelítosti. „I když výsledek nedopadl podle mých představ, z tohoto zápasu si odnáším spoustu pozitivního. Připomněl mi, proč jsem se do tohohle sportu vůbec zamilovala. Vždycky jsem byla bojovnice, která je připravená postavit se komukoliv a za jakýchkoliv okolností,“ řekla.
O to hůř se jí ovšem vypořádává s pocitem vůči lidem okolo. „Nemůžu se ubránit pocitu, že jsem zklamala spoustu lidí. Zároveň ale vím, že ti, na kterých opravdu záleží, při mně stále stojí. A věřím, že jednou dostanu příležitost vrátit jim čas, energii a důvěru, které do mě vložili,“ přiznala.
Zvláštní hodnotu má pro ni sama skutečnost, že zůstala stát. „I když je to těžké přijmout, já byla po zápase na sebe pyšná. Ne kvůli tomu, že jsem ukázala svoje maximum, ale že jsem znovu našla chuť bojovat. I s tou rukou jsem do toho dávala maximum. Jen mě mrzí, že to nebylo moje maximum. Že jsem mnohem lepší a je mi líto, že jsem nemohla ukázat, co ve mně je,“ zmínila.
Období po operaci bere jako jasně vytyčenou trasu. „Teď je přede mnou už jen cesta zpět a udělám všechno pro to, abych se vrátila silnější,“ uvedla.
Odveta, o kterou si odmítá říct
Nejsilnější moment rozhovoru přichází ve chvíli, kdy dostane naservírovanou výmluvu a odmítne ji. „Já nemám nárok si říkat o odvetu, tu by měla chtít Lucia Szabová. Kdyby to bylo naopak, já bych jí tu šanci dala. Nechci se vymlouvat na tu ruku, je to sport a to, že jsem si ji rozdrtila, za to nikdo nemůže,“ prohlásila.
Soupeřce složila poklonu bez jediné rýpavé poznámky. „Obrovská gratulace Lucce. Předvedla neuvěřitelný výkon a ukázala obrovskou odolnost. Upřímně gratuluji Silent Killer a přeji jí do další životní etapy jen to nejlepší. Myslím si, že by měla jít do UFC. Zápas se mnou byl těžký a ona má pořád mnohem víc co ukázat,“ podotkla. Odhad jí vyšel rychleji, než čekala. Odchod Lucie Szabové do zámořské organizace byl oficiálně oznámen 14. srpna.
Poslední slova patřila lidem kolem ní. „Děkuji své rodině, přátelům, celému týmu i fanouškům, kteří při mně stále stojí. Vaše podpora pro mě znamená víc, než si kdy dokážete představit. Některé zápasy mají větší význam než samotný výsledek. Tenhle byl pro mě o tom, abych svým výkonem udělala radost těm, kteří se na mě dívají shora. Nevím, jestli se mi to podařilo, ale jedno vím jistě, nikdy se nepřestanu snažit.“
Zdroj: Autorský text, Oktagon MMA