Procházka místo boje meditoval ve hře. Kinclovi spadla brada

Jiří Procházka se v kleci mění v hurikán, ale s ovladačem v ruce? Tam přichází ticho a meditace. Patrik Kincl v podcastu Fight and Talk prozradil, jak dopadl jejich společný gamerský pokus a proč by si fanoušci raději neměli brát českého samuraje do multiplayeru.

Když mezi tréninky padne slovo „PlayStation“

Patrika Kincla nová česká hra Kingdom Come: Deliverance 2 nadchla natolik, že ji stihl dohrát ještě před prvním sparingem. Jiří Procházka naopak přiznal, že se k ní kvůli státnicím, ledovému ponoru a japonským ceremoniím zatím vůbec nedostal. Přesto se oba shodují, že videohry dokážou hlavu skvěle vyvětrat… jen je potřeba najít správné tempo.

Ghost of Tsushima? Spíš klášter zen

Kincl si vybavil jejich poslední „herní soustředění“. „Přijel jsem k Jirkovi s nadějí, že si mezi tréninky střihneme pár duelů,“ popisuje pobaveně. „Vzali jsme ovladače, zapnuli Ghost of Tsushima... a Jirka s postavičkou došel k jezírku, posadil se a začal meditovat. Tak jsem se opřel do gauče a čekal, až domedituje.“

Kombinace spontánního smíchu a ticha prý trvala několik minut, dokud Kincl nepochopil, že žádné šermířské souboje se ten den konat nebudou.

Samurajův herní playlist

• Tekken & Mortal Kombat – klasiky, které BJP chválí od juniorských let
• Ghost of Tsushima – prý poslední příběhová hra, kde se opravdu „zasekl“
• Kingdom Come 2 – zatím jen na seznamu přání, čas chybí

Procházka s úsměvem dodává, že hry má rád, pokud v nich najde prostor ke klidu: „Někdy potřebuju spíš zpomalit než lovit achievementy.“

Rituál, který nepustí ani DualSense

Meditace je pro bývalého šampiona stejně důležitá jako sparing. Ať už jde o předzápasové rituály, psaní diplomové práce nebo hluboké dýchání pod ledem, vždy hledá rovnováhu. Patrik Kincl naopak přiznává, že u her rád vypustí páru, což oběma zaručuje, že se u jedné konzole stoprocentně nepotkají.