Patrik Kincl strávil několik měsíců trénováním vybraných příslušníků české armády. Dlouhodobý projekt zaměřený na bojové sporty a fyzickou kondici podle něj začínal přinášet výsledky, po změně velení však náhle skončil. Bývalého šampiona Oktagonu zaskočil nejen způsob komunikace, ale také fyzický stav části vojáků, které osobně vedl. Jeho zkušenost ovšem nelze automaticky vztahovat na celou armádu.
To nejdůležitější
- Patrik Kincl několik měsíců vedl bojové a kondiční tréninky pro vybranou skupinu českých vojáků.
- Část účastníků podle něj nezvládala ani úvodní rozcvičení a potřebovala pauzu na vydýchání.
- Program začínal přinášet výsledky, po změně velení však náhle skončil.
- Kincl kritizoval také pomalé rozhodování - samotnému spuštění projektu předcházelo přibližně devět měsíců jednání.
- Jeho zkušenost se týká konkrétní skupiny vojáků, nikoliv celé Armády České republiky.
Tři čtvrtě roku jednání, potom konec po telefonu
Patrik Kincl využil své dlouholeté zkušenosti z profesionálního MMA při spolupráci s českou armádou. Pro vybranou skupinu vojáků připravil pravidelný program zaměřený na bojové dovednosti, pohyb a zlepšení celkové kondice.
Než se podařilo projekt vůbec spustit, předcházelo mu podle zápasníka přibližně devět měsíců jednání. Kincl nechápal, proč proces, který by v soukromé společnosti podle jeho názoru vyřešilo několik telefonátů, trval téměř celý rok.
Jakmile se tréninky konečně rozběhly, začal být s výsledky spokojený. Na účastnících údajně pozoroval zlepšení a věřil, že se program postupně rozšíří také mezi další vojáky.
Pak ale přišel telefonát, během něhož se dozvěděl, že spolupráce s okamžitou platností končí. Důvodem měla být změna velení a odlišné priority nových nadřízených.
„Šílené. Já jen doufám, že tady nevypukne žádný konflikt,“ reagoval Kincl v podcastu Fight and Talk.
Někteří nezvládali ani úvodní rozcvičení
Ještě větší pozornost vyvolala Kinclova slova o fyzické kondici některých účastníků. Od profesionálního vojáka očekává člověka, který nemusí vypadat jako vrcholový atlet, měl by však být připravený na fyzickou zátěž spojenou se svou službou.
U části lidí, se kterými se při spolupráci setkal, podle něj realita této představě neodpovídala. Narazil na obezitu i velmi slabou vytrvalost. Některým účastníkům měla dělat potíže už samotná rozcvička.
„Museli jsme dát deset minut na vydýchání,“ popsal jednu ze zkušeností.
Kincl současně připustil, že fyzické nároky se mohou lišit podle konkrétního služebního zařazení. Člověk pracující převážně u počítače přirozeně nepotřebuje stejnou kondici jako příslušník bojové jednotky. Vadilo mu však, že i lidé v profesionální armádě mohou být podle jeho pozorování na základní pohybovou zátěž velmi špatně připraveni.
Kritika se nemůže vztahovat na každého vojáka
Kinclova slova popisují konkrétní skupinu, se kterou osobně pracoval. Nejde o odbornou studii ani o statistiku fyzické připravenosti celé Armády České republiky.
Na domácí bojové scéně navíc působí několik vojáků, kteří patří mezi špičkové sportovce. Výrazným příkladem je Dominik Humburger. Profesionální voják v dubnu porazil v Oktagonu bývalého světového šampiona organizace ONE Championship Zebaztiana Kadestama.
Oficiální stránky armády uvádějí, že vojáci ve službě musí každý rok absolvovat tělesné přezkoušení. Silová část obsahuje podle věku a pohlaví například kliky, lehy-sedy či shyby. Ve vytrvalostní části si přezkušovaní vybírají mezi během a plaváním.
Každý voják má mít současně nárok nejméně na čtyři hodiny pohybových aktivit týdně v pracovní době. Podle služebního zařazení se příslušníci armády dále věnují například boji zblízka, vojenskému plavání, lezení nebo přesunům v náročném terénu.
Kincla nejvíc zasáhlo promarnění hotové práce
Hlavním důvodem Kinclova rozčarování nebyla pouze počáteční kondice účastníků. Právě její postupné zlepšování vnímal jako důkaz, že společná práce dává smysl.
O to hůře nesl, že program skončil ve chvíli, kdy už byl vytvořený, schválený a začínal přinášet viditelné výsledky. Po změně velení navíc podle jeho informací sami zapojení vojáci nevěděli, zda bude existovat nějaká náhrada.
Kincl očekával, že se projekt bude dále rozvíjet. Místo toho přišel definitivní konec. „A ono nic,“ shrnul své zklamání.
Armáda se ke konkrétním okolnostem ukončení spolupráce veřejně nevyjádřila. Není proto jasné, o jaký útvar přesně šlo, jaké důvody nové velení ke zrušení vedly ani zda připravuje jiný kondiční program.
Tvrdými slovy nešetří ani vlastní sport
Nejde o první případ, kdy Kincl veřejně upozornil na nedostatky v tréninkovém prostředí. Po nepovedeném vystoupení českých bojovníků v Ostravě kritizoval také podmínky v domácím MMA a varoval před rostoucím náskokem zahraničních týmů.
Sám přitom zůstává aktivním zápasníkem a trenérem. Na červencovém Oktagonu 91 ukončil Hojata Khajevanda submisí a druhým vítězstvím v řadě se znovu přiblížil titulové šanci.
Zkušenost s armádou pro něj však skončila hořce. Program, o který několik měsíců usiloval a v němž už viděl první výsledky, zastavilo podle jeho slov jediné rozhodnutí nového velení.
Zdroje: Fight and Talk, Armáda ČR - výroční přezkoušení