Patří mezi nejtalentovanější a nejdravější mladé pušky v českém fighterském rybníčku.
Stále teprve devatenáctiletý Oleg Serdyuk, který se v pátek představí na IAF 8 v Sokolově, se nebojí žádné zápasové výzvy. A platí to i pro ty mimo zápasové.
Na osmém galavečer organizace I Am Fighter se ruský bijec s českým pasem utká se zkušeným MMA zápasníkem Davidem Pleškem. „Neřeším, proti komu stojím, většinou se nepřipravuji přímo na daného soupeře, ale jedu si to svoje,“ pousměje se v rozhovoru pro IAF zástupce už legendárního pražského Hanuman Gymu.
Ostatně, podobná příprava by byla více než složitá, posuďte sami. Včetně listopadového IAF 6 stihl během osmi měsíců hned šest soubojů. Pět v kleci, jeden v bare knuckle, tzv. „boxu holých kloubů“.
„Miluji malé, nebo žádné rukavice. Líbí se mi, když je to tvrdé, ostré,“ vysvětluje volbu bojových stylů mladík, který je brán za skvělého postojáře a boxera. Přitom v klasickém rohovnickém sportu nemá žádný zápas. Citace na úvod tohoto odstavce vysvětluje, proč. Ovšem ani dveře do klasického ringu úplně nezavírá. „Když na to budu mít chuť, proč ne. Ale spíše ty menší rukavice, takže třeba K-1 v malých, jak je nyní stále více populární. Anebo bez nich.“
Zmíněné duely se objevují na galavečerech IAF, nebo třeba i RFA. A právě po akci RFA 7, kde Serdyuk prohrál na body s Maďarem Gergelym Csibim, se rozjela kauza s jeho tetováními, která z mladého bojovníka udělala v očích některých nacistického sympatizanta.
„Už se tím nechci zabývat a řešit. Pro mě je to uzavřené téma. Kdo se mnou má nějaký problém, tak ať mi to řekne osobně a můžeme se o tom pobavit. Negativitu vůči sobě už neřeším, hlavní jsou pro mě ti, kteří mi fandí. A věřím, že jejich počet bude růst,“ zní jeho oficiální stanovisko. A svá slova potvrzuje. Mimo zapnutý diktafon se o tématu rozhovoří, přizná, že byla zmíněná tetování mladickou nerozvážností a že je rozdíl mezi tím být nacionalista a „nácek“.
