Máte natrénováno, svaly z oceli a plán, ale stačí jediný pohled do očí soupeře a všechno se zhroutí jako domeček z karet. Promotér Ondřej Novotný je přesvědčen, že přesně tohle se stalo Jiřímu Procházkovi, který svůj nejdůležitější boj s Alexem Pereirou prohrál ve své hlavě dávno předtím, než vkročil do oktagonu.
Řeč těla nelže: Když jsi „přichcíplý“, soupeř to pozná
Ondřej Novotný viděl z bezprostřední blízkosti tisíce zápasů a jeho oko je vycvičené na detaily, které běžnému divákovi uniknou. V pořadu Leader Talks se rozpovídal o tom, jak klíčové jsou okamžiky před samotným bojem. Staredown, tedy onen intenzivní pohled z očí do očí, není jen divadlem pro kamery, nýbrž psychologickou válkou, kde se láme chleba.
„Řeč těla většinou neklame. Když proti sobě vidíš někoho, kdo je trochu přichcíplý, tak prostě je. Jen musíš najít správnou strunu, na kterou je potřeba brnknout,“ vysvětlil šéf Oktagonu svou teorii. Pokud bojovník nevěří sám sobě, projeví se to v jeho postoji, v očích a nakonec i ve výkonu.
Terminátorův omyl a šamanská past na Procházku
Jako ukázkový příklad zmínil Zápas století. Karlos Vémola sice dodnes tvrdí, že prohraný staredown s Attilou Véghem nic neznamenal, leč Novotný to vidí jinak. „Zapomeň na to. To víš, že to něco znamená,“ oponoval rázně. Právě v tu chvíli se začaly měnit kurzy i energie celého souboje.
Ještě hlubší psychologický rozbor si však vysloužil Jiří Procházka. Jeho duchovní založení a fascinace samurajským kodexem se v souboji s Alexem Pereirou staly jeho slabinou. Novotný tvrdí, že Jiří prohrál staredown a veřejně o tom mluví. „Bavili jsme se o Poatanovi, tam se vlastně zbláznil. Sám si ve své hlavě vytvořil, že je to nějaký indiánský šaman. Jak je Jirka spirituální, tak si utvořil nepřítele, který neexistoval,“ popsal promotér moment, kdy Procházka podlehl vlastní sugesci a prohrál dřív, než padla první rána.
Strach v šatně legendy
Není v tom sám. I taková legenda jako Ivan Buchinger, historicky první dvojnásobný šampion organizace, má své démony. Novotný prozradil, že Ivan otevřeně přiznává momenty selhání. „Řekne ti, že se dvakrát v životě posal už v šatně. Jednou to bylo s Conorem McGregorem a jednou s Keitou,“ citoval slovenského bijce.
Všechny tyto příběhy spojuje jedno, a to jsou procesy v hlavě. Ačkoliv se v kleci může stát cokoliv a obraty jsou možné, málokdy k nim dojde, pokud do boje vstupujete se zpochybněnou vírou ve vlastní schopnosti. Vyladěná hlava je zkrátka základ, bez něhož jsou svaly k ničemu.