Už to je téměř osm let, co se Ronda Rousey naposledy objevila v oktagonu UFC. S fanoušky se nerozloučila zrovna nejlépe a moc dobře tuší, že ani dnes by ji s otevřenou náručí nepřijali.
“Rowdy” je takovou dámskou obdobou Conora McGregora. Její zápasy si nikdo nenechával ujít a ona se ráda nesla na té vlně uznání, slávy a velkého mediálního zájmu. Bohužel později pochopila, že když je takto na očích, všechna její slova si lidé lépe zapamatují, a když potom něco nevyjde, tak jí to rychle připomenou.
Na Rondě bylo hned cítit, že je schopná přijímat slávu, to si tetelila blahem, ale už nebyla schopna přijmout kritiku. Přijmout to, že není neomylná a dost možná ani nejlepší, za kterou se vždy považovala.
“Kdyby se ty věci udály tak, jak jsem chtěla já, neprohrála bych. Do zápasu s Holly Holm jsem vstoupila s otřesem mozku, který jsem si způsobila pádem ze schodů. Proto jsem potom měla potíže s váhou a v boji se necítila sama sebou,” připomínala.
Díky tomu nicméně pochopila jednu zásadní věc. “Doba se změnila, hodně změnila. Diváci se přesouvali tam, kam je zrovna zavál vítr, ale velký podíl na tom mělo UFC, které si užívalo mou prohru. Ačkoli Dana White a další věděli, že jsem zraněná, že mám potíže, tak se na mně jen svezli. Vstoupila jsem do toho zápasu, po kterém mě následně srazili na zem,” vzpomínala Rousey na události z listopadu 2015.
“Vím o sobě, že jsem nejlepší MMA bojovnicí planety. Nikdy jsem o tom nepochybovala. Když jsem byla zdravá a v pořádku, nikdo se mi nemohl rovnat. UFC to přetočilo proti mně. Změnila jsem celou tuhle hru a oni jen těžili z mého pádu. Takhle prostě ta hra funguje, ale já s ní už nechtěla mít nic společného,” řekla v podcastu Valerie Lipovetské.
Teď se však kvůli tomu na žádném UFC turnaji už nikdy neobjeví. Leda by neměla na vybranou. “Ta atmosféra je tam příliš toxická. Na UFC turnaj vkročím maximálně, pokud bych náhodou dělala trenérku některé ze zápasnic a ona mě pozvala do rohu. Jinak ne, už ne,” vysvětlila rázně bývalá královna MMA.