Michal Martínek si v KSW připsal důležité vítězství, ale zadarmo rozhodně nebylo. Duel s Markem Samociukem se proměnil v těžkou bitvu, ve které český těžkotonážník musel hodně vydržet. Polský soupeř ho nešetřil, Martínek pouštěl krev, odnesl si nateklý obličej i zraněnou ruku a po zápase bylo vidět, že za výhru zaplatil pořádnou daň.
Právě proto musely oslavy počkat. Martínek v rozhovoru pro TN.cz přiznal, že mu po zápase zakázali alkohol. Nešlo o žádnou pózu ani asketický plán, ale o rozumné opatření po tvrdém souboji, ve kterém schytal hodně ran do hlavy. „Měl jsem zakázáno zapíjení. Po takovém množství úderů je samozřejmě dobré nepít, protože mozek tam plaval jako ve vodě,“ popsal s typickou nadsázkou. Místo klasické oslavy si tak otevřel nealkoholické pivo a jen sledoval, jak si ostatní dávají normální.
Martínek zároveň přiznal, že zápas ze záznamu viděl pouze jednou, a to až několik dní po turnaji. Není to nic neobvyklého. Bojovníci po podobných duelech často potřebují čas, aby emoce trochu spadly, protože návrat k bitvě na obrazovce dokáže znovu otevřít všechno, co se v kleci odehrálo. „Když to pak člověk vidí, špatně se mu spí. Po zápase vždycky dva dny nespím,“ vysvětlil Martínek s tím, že v takových chvílích pracuje adrenalin, emoce i vědomí, kolik člověk do přípravy vložil.
Výhra pro něj měla velkou cenu i proto, že příprava už s věkem není tak jednoduchá jako dřív. Martínek otevřeně mluvil o čtyřech měsících tvrdé práce, tréninku šest dní v týdnu, odloučení od rodiny a komplikacích, které přicházejí s různými zraněními. V šestatřiceti letech už tělo reaguje jinak než na začátku kariéry a každý zápas v těžké váze znamená velký zásah do zdraví i běžného života.
Vedle samotného výkonu ale po turnaji zůstalo ještě jedno téma. Už před galavečerem se řešilo, že Martínek otevíral hlavní kartu, přestože šlo o zkušeného českého bojovníka a výrazné jméno. Nad zařazením se pozastavil i Ondřej Novotný, podle něhož tím KSW Martínkovi neprojevilo dostatečný respekt. A jak se ukázalo, podobně to vnímal i samotný Černovous.
Martínek řekl, že podobné věci samozřejmě registruje. Kdyby byl na začátku kariéry, možná by byl rád za každé místo na velké kartě. Dnes už ale má za sebou devatenáct let ve sportu, zkušenosti, jméno i určitou hrdost. Právě proto mu přišlo škoda, že jeho zápas nebyl posazený později, kde podle něj lidé přirozeně vnímají prestižnější duely. Nešlo jen o jeho ego, ale i o české a polské fanoušky, kteří podobné zápasy vnímají jinak než souboje méně zkušených talentů.
Zároveň dodal, že mladší bojovníci na nižších pozicích karty samozřejmě mohou předvést skvělé zápasy. Problém podle něj není v jejich kvalitě, ale v určité hierarchii. Karta by měla odrážet zásluhy, zkušenosti a význam jednotlivých jmen. Když se před veterána s devatenácti lety ve sportu postaví mladíci s minimem zápasů, může to podle něj působit zvláštně.
Situaci Martínek po turnaji řešil i s českým zastoupením KSW. Přiznal, že s odpovědí byl spokojený jen napůl, detaily si ale nechal pro sebe. Z jeho slov bylo každopádně jasné, že ve fázi kariéry, ve které se nachází, už nechce věci jen tiše přecházet. Pokud se mu něco nelíbí, řekne to.
Teď bude záležet hlavně na ruce a celkovém zdravotním stavu. Martínek naznačil, že by se teoreticky mohl objevit na zářijovém turnaji KSW v Liberci, ale všechno se bude odvíjet od toho, jak vážné zranění si z poslední bitvy odnesl. Českým fanouškům by jeho start na domácí půdě dával smysl. Po výhře nad Samociukem má na co navazovat a zároveň by šlo o ideální příležitost ukázat, že si v KSW zaslouží výraznější místo.
Výhra, krev, nealko pivo a trochu hořkosti kvůli pozici na kartě. Martínek si z posledního turnaje odnesl všechno, co k těžké váze patří. Radost z výsledku, bolest z boje i pocit, že respekt se někdy nevyhrává jen v kleci, ale musí se připomenout i mimo ni.