Lukáš Hudler znovu ukázal, že kolem jeho jména nezačíná být rušno náhodou. Na Heroes Gate 33 v pražské UNYP Areně nastoupil proti Brazilci Heimovi Gregóriovi a od prvních minut bylo znát, že český postojář nechce nechat zápas otevřený déle, než bude nutné.
Nebyla to žádná bezhlavá přestřelka. Právě naopak. Hudler působil klidně, trpělivě a soupeře si postupně rozebíral. Nikam se nehnal, neplýtval energií a nechal Gregória poznat, že v Praze nebude mít mnoho prostoru na vlastní hru. Ruce, kopy, tlak a nakonec koleno. Přesně ten typ ukončení, který vypadá jednoduše až ve chvíli, kdy je hotovo.
Brazilský bojovník šel po zásahu k zemi a už se nezvedl. Hudler tak mohl zvednout ruce nad hlavu a připsat si další cenný zářez. Šlo už o jeho desátou profesionální výhru. Ještě důležitější je ale dojem, který po sobě nechal. Nevyhrál náhodným úderem, nevyužil chaosu. Soupeře si připravil a pak ho potrestal.
Hudler přitom nemá za sebou zrovna volné období. Teprve nedávno se představil na domácím mistrovství, kde znovu uspěl a podle vlastních slov obhájil už jedenadvacátý titul. „Cítil jsem se dobře,“ říkal po výhře ještě v kleci. A bylo to vidět. Fyzicky připravený, mentálně srovnaný, bez paniky.
Právě tahle kombinace je na něm zajímavá. U mladých bojovníků často vidíme hlad, ale s ním i zbytečné chyby. Hudler zatím působí jinak. Má chuť zápasit, ale zároveň umí zůstat disciplinovaný. Sám po výhře připomněl, že trénuje celý život a bere disciplínu jako samozřejmost. To není věta na plakát. To je u něj spíš popis reality.
Teď si bojovník ze Spejbl gymu dopřeje krátké volno. Čeká ho odpočinek s rodinou v Itálii, zápasové prázdniny a pak návrat do práce. Na podzim chce znovu naskočit.
Heroes Gate mu k tomu dává ideální půdu. Právě tam jeho profesionální kariéra začala a právě tam dál roste. Pokud bude podobné výkony opakovat, nebude otázkou, jestli dostane větší výzvu. Spíš kdy.