Jiří Procházka v novém dokumentu od Mulligan Brothers zve fanoušky do svého života a připomíná, proč i po pádech zůstává legendou.
V srdci české přírody se rodí válečník
Dokument začíná nenápadně. Klid, lesy, jednoduchý dům. Ale právě tady – v Hostěradicích – se formoval muž, který dnes bojuje s těmi nejlepšími na světě. Jiří Procházka otevřel dveře svého domova a pustil fanoušky tam, kde se zrodil jeho duch samuraje.
„Žiju svůj sen... a ten sen je obyčejný. Ale je můj,“ říká, když provází kameru skrz svůj životní prostor.
Žádný luxus, žádné výstřelky. Jen klid, příroda a neustálý trénink. A hluboká vnitřní disciplína.
Smrt otce, síla syna
Silným momentem dokumentu je, když Procházka vypráví o smrti svého otce. „Bylo mu sedmadvacet... To mě zlomilo. Ale taky posílilo,“ přiznává Procházka.
Od té chvíle už nešlo jen o boj v kleci. Šlo o boj v životě. „Stal jsem se nejsilnějším chlapem ve vesnici, ve městě... A teď jsem nejsilnější na světě,“ říká.
Prohra není konec. Je to zrcadlo
Když se v dokumentu objeví jméno Alex Pereira, v Procházkových očích probleskne bolest. Právě tento člověk mu nadělil dvě porážky, které ho zbrzdily, ale určitě ne zastavily.
„Nenarodil jsem se, abych prohrával,“ říká Jirka, přičemž vysvětluje, proč odcestoval do Japonska. Hledat nový směr. Novou verzi sebe sama. „Buď změním všechno... nebo už nikdy nebojuju.“ Žádná střední cesta.
Síla není v pěstech. Je v činech
Závěr patří momentu, kdy Procházka před zápasem podpořil Ashley McGarity, mladou bojovnici s rakovinou. „Pomáhat druhým je přirozené. To je naše největší síla,“ říká prostě.
A pak si vzpomene na Ježkův, Voskovcův a Werichův odkaz. „Za život život dám, i když nerad umírám… To je cesta bojovníka. Udělej správnou věc.“
Pokud jsi někdy fandil Procházkovi v kleci, tenhle dokument ti ukáže, proč mu fandíš i mimo ni.
