David Kozma nepřemýšlí jen nad tím, jak vyhrát v kleci. Myslí i na budoucnost. Zatímco jiní sportovci rozhazují a končí v dluzích, on si pečlivě hlídá každou korunu. A pokud jde o Vémolu? Podle něj dává špatný příklad.
Peníze nejsou všechno, ale znamenají svobodu
David Kozma patří k mála bojovníkům, kteří neberou výplaty z MMA jako něco, co musí okamžitě rozházet. Naopak – v penězích vidí klíč k nezávislosti.
„Peníze pro mě znamenají svobodu. Až budu mít dostatečný příjem, budu si moct dělat, co chci. Nebudu muset brát zápasy, které nechci, a nebudu se stresovat malou výplatou,“ vysvětlil v rozhovoru pro kanál Prachy.
A tak se snaží vydělané peníze nejen šetřit, ale hlavně investovat. Dobře si uvědomuje, že kariéra profesionálního zápasníka není věčná.
Rozhazovačnost? Nesmysl, který Kozma nechápe
Sportovci často vydělají miliony, ale pak skončí s prázdnou. To je podle Kozmy naprostý nesmysl.
„Nechápu hráče z NFL, kteří vydělají miliardy, a pak jsou na konci kariéry zadlužení. Jak je to možné? Kariéra netrvá věčně, každý by měl myslet na zadní vrátka,“ kroutí hlavou.
Na domácí scéně mu vadí, jak se prezentuje Karlos Vémola. Podle něj dává špatný příklad mladým bojovníkům.
„Nevím, jak to má Karlos, ale prezentuje se tak, že co vydělá, to utratí. A že ho to pak motivuje vyhrávat další zápasy. To ale není dobrý příklad. Nevěřím, že to tak opravdu dělá, určitě investuje. Ale to, jak to říká, je špatně. Mladí si pak můžou myslet, že takhle by to mělo fungovat,“ upozorňuje.
MMA jako láska, ne povinnost
Kozma má jasný plán – pokud dosáhne finanční svobody, bojových sportů se nevzdá, ale už je nebude muset dělat pro peníze.
„Mým snem je, abych se nemusel bát o peníze. Aby mi něco vydělávalo, ale nebyla to povinnost. A pak bych se mohl věnovat tomu, co mě baví – třeba trénování. Udělal bych si kurzy a učil děti,“ nastínil svou budoucnost.
Důchod? Stát mi říká, ať si spořím sám, tak proč mu mám platit?
Kromě investování a spoření má Kozma jasný postoj i k důchodovému systému. A rozhodně není fanouškem toho, jak stát zachází s penězi pracujících lidí.
„Platím strašně velké odvody na sociální pojištění, ale vím, že z toho stejně žádný důchod mít nebudu. Proč mi stát říká, že si mám spořit sám, když se důchody pořád odsouvají?“ ptá se.
Jeho ideální scénář? Aby si mohl sám rozhodnout, jak své peníze investuje.
„Neříkám, že nemám rád Českou republiku, ale nemám rád, když nám stát říká, co máme a nemáme dělat,“ dodává.
Nejprve Pukač, pak finanční svoboda?
Než ale David začne budovat investiční impérium, čeká ho ještě jedna velká výzva. Už 22. února v Třinci se postaví Robertu Pukačovi na turnaji Oktagon 67.
„Nejdřív práce, pak odpočinek. Až přijde správný čas, budu pánem svého času,“ uzavírá se svým typickým úsměvem.
Zdroj: Prachy