Touha po adrenalinu a mrazivém dobrodružství se změnila v noční můru, která skončila smrtí v hlubinách Kaolinového jezírka. „Nestojí to za to,“ hlesl elitní bojovník Jiří Procházka, jehož tato tragédie hluboce zasáhla a přiměla k veřejnému apelu na všechny, kdo pokoušejí osud.
Hranice mezi odvahou a hazardem
Zatímco většina populace v těchto dnech hledá útočiště pod teplou dekou, specifická skupina dobrodruhů míří k zamrzlým vodním plochám. Otužování se stalo fenoménem, jenže hranice mezi zdraví prospěšnou aktivitou a smrtelným riskem je tenčí než led na začátku zimy. Smutným důkazem je nedávný případ z Kaolinového jezírka, kde se odvážlivec pokusil podplavat úsek mezi dvěma dírami v ledu. Tento pokus bohužel nevyšel a jeho tělo museli z chladných hlubin vyprostit až policejní potápěči.
Tato zpráva rezonovala i světem bojových sportů. MMA zápasník Jiří Procházka, který má k extrémním výzvám a překonávání limitů blízko, cítil potřebu se k situaci vyjádřit. Nešlo o kritiku, nýbrž o upřímnou lidskou reakci na zbytečně zmařený život. „Musím se k tomu vyjádřit, neboť se mě ta zpráva o muži, který se už nevynořil, opravdu hluboce dotkla,“ svěřil se na svém instagramovém profilu.
Profesionální jištění jako rozdíl mezi životem a smrtí
Bývalý šampion UFC moc dobře ví, o čem mluví. Sám v minulém roce okusil, jaké to je ocitnout se v sevření ledového krunýře. Jeho ponor se však diametrálně lišil od tragického pokusu na Brněnsku. Jiří Procházka neponechal nic náhodě a svěřil se do rukou těch nejpovolanějších. „Když jsem se do této výzvy pustil já, měl jsem kolem sebe tým pěti nebo šesti lidí, včetně českého rekordmana Davida Vencla,“ vzpomínal na svou zkušenost.
Příprava zahrnovala nejen fyzický trénink, ale i dechová cvičení a testování reakcí pod tlakem. Co je však nejdůležitější, český bijec měl kolem pasu jistící lano. Právě tento detail často dělí úspěšný sportovní výkon od tragédie v černé kronice. Třebaže uplaval pod ledem úctyhodných třicet metrů, věděl, že v případě ztráty vědomí či orientace ho tým okamžitě vytáhne do bezpečí.
Jediná chyba a není cesty zpět
Procházka ve svém vzkazu nechtěl nikoho odrazovat od posouvání vlastních limitů, ba právě naopak. Vyzývá k růstu a překonávání překážek, avšak s rozumem a pokorou. „Makejme na sobě a překonávejme se, ale dělejme to edukovaně a profesionálně,“ zdůraznil. V prostředí, kde teplota vody paralyzuje svaly a led nad hlavou znemožňuje nádech, není prostor pro improvizaci.
Jeho závěrečný apel by si měl vrýt do paměti každý, kdo o podobném dobrodružství uvažuje. „Opravdu to nestojí za to. Sebemenší chybička v tomto neúprosném prostředí znamená konec. Je nezbytné chytře a profesionálně zvládnout celou systematiku toho, co děláte. Teprve pak můžete zdolat cokoli,“ uzavřel téma Jiří Procházka.