Derrick Lewis dlouhé roky platil za muže, kterému stačí jedna rána a celý zápas se může otočit vzhůru nohama. Jenže u Bílého domu tentokrát žádný podobný zázrak nepřišel. Černá bestie narazila na soupeře, který mu nedal prostor dýchat, přemýšlet ani čekat na oblíbený knockout z ničeho.
Josh Hokit porazil Lewise ve druhém kole na TKO a dál drží neporazitelnost.
Od začátku bylo vidět, že Hokit nepřišel dokazovat tvrdost v nesmyslné přestřelce. Místo toho zvolil chytrý plán. Nejprve pracoval nohama a kopy, pak přešel k wrestlingu a vzal Lewise na zem. Tam se začal zápas rychle měnit v jednostrannou záležitost.
Lewis se sice snažil přežít, ale Hokit ho kontroloval, zasypával ranami a v prvním kole dokonce hrozil i pákou na ruku. Už tehdy bylo jasné, že veterán UFC nemá zápas pod kontrolou. Spíš jen hledá způsob, jak se dostat do pauzy mezi koly.
Ve druhém dějství se obraz příliš nezměnil. Lewis působil unaveně, pomaleji reagoval a Hokit cítil, že má soupeře zlomeného. Přidal tlak, trefoval tvrdé pravé ruce a kombinace. Když se Lewis ocitl v další sérii bez jasné odpovědi, rozhodčí duel ukončil.
Pro Hokita jde o obrovsky důležitý výsledek. Porazit Derricka Lewise pořád něco znamená, i když už není na absolutním vrcholu. Lewis stále drží rekord UFC v počtu knockoutů a jeho jméno má v těžké váze váhu. Jenže právě proto byl tenhle výkon tak výmluvný. Hokit nevyhrál náhodně. On veterána systematicky rozebral.
Po zápase si navíc znovu řekl o velké jméno a zmínil Alexe Pereiru. To může působit odvážně, možná až přestřeleně, ale Hokit přesně ví, jak funguje dnešní UFC. Výhra je jedna věc. Hlasitá výzva druhá. A když máte po ruce jméno, které stále rezonuje po celém turnaji, proč ho nezkusit použít?
Lewis naopak odchází s dalšími otázkami. Je mu 41 let, v posledních zápasech už nepůsobí jako muž, který dokáže pravidelně držet krok s mladší těžkou vahou, a další tvrdá porážka jen zesílí debaty o tom, kolik podobných večerů ještě má smysl absolvovat.
Tohle nebyla jen prohra. Byl to obraz generačního rozdílu. Na jedné straně Hokit, hladový, fyzicky připravený a sebevědomý. Na druhé Lewis, legendární ranař, který tentokrát vypadal, že mu zápas utíká už od prvních minut.
Černá bestie pořád zůstává jednou z nejzábavnějších postav historie UFC. Jenže u Bílého domu dostala těžkou připomínku, že v těžké váze nestačí čekat na jeden velký úder, když proti vám stojí někdo, kdo vám ho vůbec nedovolí vypálit.